Benefice na poledníku
Každoročně se snažíme přinést divákům nejen kvalitní kulturní zážitky, ale také podpořit smysluplné aktivity. V minulosti to byly tvůrčí dílny pro děti z dětského domova, společnost Světlo pro svět, ekologické výstavy, společnost Berkat Petry Procházkové ad.
Letos ve spolupráci s Jaroslavem Duškem a představením Čtyři dohody plánujeme benefici pro dvě společnosti, které se věnují neslyšícím spoluobčanům: Česká komora tlumočníků znakového jazyka a Federace rodičů a přátel sluchově postižených. Zároveň se neslyšící na festivalu představí se svým divadelním počinem „Co nového u výčepu?“, který režíruje, autorsky se podílí a zároveň hraje opět Jaroslav Dušek.
Výtěžek z představení Čtyři dohody bude rozdělen mezi dvě společnosti, které se věnují sluchově postiženým spoluobčanům. Jsou to:Česká komora tlumočníků znakového jazyka a Federace rodičů a přátel sluchově postižených.
Benefici podpořili vstřícným honorářem také V. Koubek, skupina Zrní. Děkujeme!
Sobota 9. ČERVENCE 2011
Časy vystoupení:
| PROGRAM | ČAS | SCÉNA | VSTUPNÉ |
Děvčátko Momo |
11:00– |
kino |
50 Kč předpr./70 Kč na místě |
Co nového u výčepu? |
13:00 |
kino |
100 Kč předpr./130 Kč na místě |
Tomáš Klus |
15:00 |
zámecký dvůr |
Blok 15:00 - 17:00 |
Václav Koubek |
16:00 |
zámecký dvůr |
200 Kč předpr./250 Kč na místě |
Zrní |
17:00 |
zámecký dvůr |
|
Pavel Šporcl |
19:00 |
kostel sv. Michaela– |
200 Kč předpr./250 Kč na místě |
Čtyři dohody
|
21:00 |
zámecký dvůr |
Blok 21:00 - 23:15 |
Orchestr posledního dne- |
23:15 |
zámecký dvůr |
290 Kč předpr./320 Kč na místě |
Pavel Fajt Drum Trek–- |
01:00 |
zámecká kaple |
se vstup. z odpoledne zdarma / ost. 50 Kč |
|
|
Afterparty: DJ’s Unternehmen Melisa, Miranda und Schubert aneb malé velké překvapení – zámecký dvůr od 02:30 hod., zdarma
Doprovodná akce: projekce studentských filmů Ateliéru filmové a televizní grafiky VŠUP „v podkroví“ - během celého festivalového dne.
Děvčátko Momo
Knížka německého spisovatele Michaela Endeho (autor Nekonečného příběhu) Děvčátko Momo a ukradený čas napínavou a poetickou formou odkrývá veliké nebezpečí současné civilizace - nedostatek času. Jako bychom se všichni dostali do soukolí neustálého spěchu a nestíhání.„Nemám teď na tebe čas“, tuto větu slýcháváme my a hlavně děti několikrát za den. Ale kam se poděl ten čas? Kde se skrývá? Kam či komu jsme ho prodali? Kradou nám ho šediví muži v šedivých oblecích, s šedivými obličeji, s šedivými doutníky? Ano je to pohádka, ale tak současná a tak pravdivá, že jsme se rozhodli ji zdramatizovat a pokusit se její poselství přenést na jeviště.Toto představení je vhodné pro starší děti a hlavně jejich rodiče.
Dramatizace, režie: Iveta Dušková
Výtvarná spolupráce: Erika Bornová, Ivan Antoš
Hudební spolupráce: Vesna Cáseres
Hrají: Petra Bílková, Iveta Dušková
-
Divadelní představení neslyšících herců – Co nového u výčepu?
Česká komora tlumočníku znakového jazyka uvádí divadelní představení neslyšících herců.
„Mezi nejvýraznější specifika kultury neslyšících patří užívání vizuálního jazyka – znakového jazyka. To se potom odráží i v normách chování a jednání členů jazykové a kulturní menšiny Neslyšících. Neslyšící mají své vlastní zvyky, svoje vlastní tradice. Mají svůj vlastní typ humoru, který je rozdílný od toho českého. Mají úplně jiné vnímání světa.“
Autoři: M. Basovníková, J. Dušek, Z. Hájková, J. Milich, J. Procházka
Režie: J. Dušek
Hrají: M. Basovníková, Z. Hájková, J. Milich, J. Procházka, J. Dušek
Tlumočníci: K. Červinková Houšková, N. Dingová, F. Krajčík, R. Vránek.
-
Tomáš Klus
Muzikant, který si umí sám napsat chytlavou melodii, poutavý text a výslednou píseň dokáže také osobitě interpretovat, to je v dnešní době takřka ohrožený druh. O to větší událostí je, když se někdo takový na naší scéně objeví. Přitom ještě nedávno se jeho jméno objevovalo především ve spojitosti se sportem. V roce 2002 si dokonce jako člen vítězného družstva odvezl zlatou medaili z dorosteneckého mistrovství Evropy v moderním pětiboji. Kvůli sportu také v brzkém věku vyměnil rodný Třinec za Prahu, kde ho však brzy začal vábit svět umění.
„Bylo mi patnáct šestnáct a najednou jsem byl odříznutej od celýho svýho dosavadního života. Potřeboval jsem všechen ten stesk a trápení ze sebe nějak dostat. Pravě tehdy jsem se začal čím dal častěji obracet ke kytaře. Písničky jsem si doma skládal už předtím, ale až tehdy se ve mě objevila touha prezentovat je taky veřejně,“ vypráví dnes Tomáš o nelehkých začátcích v naší metropoli.
Tenhle usměvavý mladík s takřka renesančním záběrem má zkrátka charisma, dar okouzlit a strhnout během několika okamžiků. A navíc je výraznou autorskou osobností. Psaní písniček je pro mě ideální protiváha k divadlu, který studuju, jsem v nich sám za sebe, na nic si nehraju, můžu bejt maximálně upřímnej. Navíc mě baví to, jak si lidi v textech nacházejí svoje vlastní příběhy, který s tou mojí původní myšlenkou nemusí mít vůbec nic společnýho. Jak si do nich projektují sami sebe a svoje osudy,“ říká.
-
Václav Koubek
Vystudoval vysokou školu strojní v Liberci. Pracoval pro televizi, jako asistent střihu, u filmu jako asistent režie, prošel řadou divadel a zůstal u svobodného povolání. Jako herec se objevil i v Národním divadle (Zvony) a ve filmu (Keď hviezdy boli červené, Zvířata ve městě, Cesta pustým lesem, Mikola a Mikolko, Co chytneš v žitě, Čert ví proč, Na stojáka aj.).
Momentálně vše sloučil do Vesnického klubu Chotěmice, odkud své písně, povídky, pohádky a připravované filmy rozesílá do klubů celé republiky.
-
Zrní
Kapelu Zrní tvoří kladenští spolužáci, které baví, jak sami tvrdí, „hlavně si hrát, pohrávat, hudebně si povídat, komunikovat, jako prstama do vzduchu, jako lidi na ulici. Tvořit a interagovat, jak to vidíme všude okolo.“
Hlásí se k vlivům lidové hudby (čemuž napovídají některé nástroje v obsazení), ale i k elektronické současnosti.Stejně jako hudba je pro Zrní důležitá i textová složka: „Proti začátkům už zpíváme výhradně česky, protože tak můžeme mluvit absolutně upřímně – až z morku kosti, protože každý písmenko vyvolává asociaci. Čeština je pro nás důležitá a zpětně si sami sobě děkujem za název Zrní – poctivý, ryzí slovo. Sadba, práce, jídlo.“
Zrní spolu hraje osm let, od roku 2001 pořád ve stejném složení: zpěv, housle, kytary, basa, bicí, flétna, popřípadě hrnečky, lžíce, kameny, samply. Videoprojekci na koncertech zajišťuje Libor Nemeškal (FAMU). Kapela debutovala v roce 2009 albem Voní.
-
Pavel Šporcl – Pocta Paganinimu
Nejvýraznější mladý český houslista, nejprodávanější umělec, Pavel Šporcl slaví díky svému umění a nekonvenčnímu vystupování úspěchy u všech generací posluchačů na nejvýznamnějších pódiích. Je častým hostem televizních a rozhlasových pořadů, objevuje se ve všech médiích. Jeho nahrávky zaujímají přední místa žebříčků prodeje. „Žlutomodré CD“ (Supraphon 2002), bylo postupně oceněno Zlatou a Platinovou deskou Supraphonu, živá nahrávka houslových koncertů A. Dvořáka a P. I. Čajkovského s Českou filharmonií (Supraphon 2003) a album Paganini (Supraphon 2004) získaly též Zlatou desku a Platinovou desku Supraphonu. V roce 2003 nahrál své první CD pro významnou světovou společnost Universal Music Japan. V roce 2005 vydal CD se skladbami pro housle a klavír Antonína Dvořáka „A. Dvořák-Violin works“ (Supraphon 2005), které bylo oceněno jedním z neprestižnějších světových hudebních časopisů The Strad jako CD měsíce června 2006. Jeho nahrávka „A. Dvořák, J. Suk - Violin Pieces“ (Supraphon 2006), navazující na předchozí CD, získala ocenění „Gramophone doporučuje“ v prestižním časopisu Gramophone a stala se nejprodávanějším titulem klasické hudby za rok 2006 u firmy Supraphon. Za tato dvě dvořákovská CD obdržel Platinovou desku Supraphonu. Ke konci roku 2007 vydal nahrávku „Šporcl/Vivaldi – Čtvero ročních dob“, která se záhy stala nejprodávanějším CD klasické hudby a obdržela status Zlaté desky Supraphonu. V roce 2008 nahrál CD s názvem Gipsy Way, na které společně s cikánskou cimbálovou kapelou hraje slavné cikánské skladby. I tato nahrávka byla velice pozitivně hodnocena v časopisu Gramophone a získala jak Zlatou tak Platinovou desku Supraphonu. Na posledním jeho CD z roku 2009 zařadil houslové koncerty R. Strausse a E. W. Kornogolda.Pavel Šporcl začal hrát na housle v pěti letech. Vystudoval Pražskou konzervatoř a hudební fakultu AMU (Václav Snítil). V letech 1991–96 studoval v USA na prestižních školách a univerzitách pod vedením vynikajících pedagogů (Dorothy DeLay, Itzhak Perlman, Dr. Eduard Schmieder,)Je nositelem významných cen a ocenění, koncertuje po celém světě, spolupracuje s řadou domácích i zahraničních orchestrů a významných umělců. Jako jediného z českých houslistů mladé generace zařadil Pavla Šporcla do své knihy „Housloví virtuosové: Od Paganiniho po 21. století“ světově uznávaný kritik a historik Henry Roth.Rozsáhlý repertoár Pavla Šporcla zahrnuje 40 houslových koncertů, nespočet sonát, komorních a virtuózních děl. Jeho vystoupení jsou velmi dobře přijímána jak širokou veřejností, tak i odbornou kritikou. Po zahajovacím koncertu sezony 2001/2002 České filharmonie v pražském Rudolfinu (Koncert pro housle a orchestr a moll Antonína Dvořáka) pod taktovkou Vladimira Ashkenazyho, který byl natočen a odvysílán Českou televizí a Českým rozhlasem, nazvali kritikové Pavla Šporcla „talentem, který se rodí možná jednou za sto let…“
Pavel Šporcl ve své dosavadní kariéře spolupracoval s mnoha významnými orchestry (Česká filharmonie, Orchestre de Paris, Liverpoolská královská filharmonie, National Orchestra de France, Slovinská filharmonie, Suisse de Romande, Sinfonia Varsovia, Litevský národní symfonický orchestr, Slovenská filharmonie, Staatkapelle Weimar, Richard Strauss Symphony Orchestra, Maďarský rozhlasový orchestr, Symf. Orch. hl.města Prahy FOK, Pražská komorní filharmonie, New World Symphony Orchestra, RTE National Symphony Orchestra Dublin), a dirigenty (V. Ashkenazy, L. Pešek, J. Bělohlávek, V. Fedosejev, Y. P. Tortelier, A. Nelsons, J. Kout, J. J. Kantorow, G. Pehlivanian, S. Baudo, I. Volkov, M. Swierczewski, P. Altrichter, L. Svárovský).V posledních letech se P. Šporcl začal objevovat také na prestižních festivalech jako Pražské jaro, Schleswig-Holstein, Brucknerfest, Rheingau Music, Colmar Music Festival, La Folle Journée Nantes, Moravský podzim, Concentus Moraviae, Mitte Europa, Festspiele Europaische Wochen, Passau… V létě 2004 s obrovským úspěchem debutoval na jednom z nejvýznamnějších světových festivalů v Salzburgu (Salzburger Festspiele).
Pavel Šporcl rád překonává hranice mezi hudebními žánry a nebrání se spolupráci s interprety z jiných hudebních oblastí. Na koncertech již vystoupil např. s E. Pilarovou, M. Balogovou, Hradišťanem, kapelou Kryštof. Objevuje se též velmi často na benefičních a charitativních koncertech. Je patronem Linky bezpečí a hudebního festivalu Znojmo.
Pavel Šporcl se snaží přiblížit klasickou hudbu co nejširšímu okruhu posluchačů, především mládeži. Často vystupuje na „výchovných“ koncertech pro střední a vysoké školy, které mají díky jeho podání mezi mladými lidmi mimořádný ohlas.
-
Divadelní představení Čtyři dohody
Čtyři dohody, Don Miguel Ruiz a Jaroslav Dušek. Kniha z roku 2001, toltécký šaman a oblíbený český herec. To je páni kombinace! Učení indiánského kmene Toltéků zaujalo také známého českého herce Jaroslava Duška a jeho tým. Zaujalo je možná slabé slovo – uchvátilo je přece jen mnohem, mnohem výstižnější! Proto padlo rozhodnutí secvičit na motivy knihy strhující divadelní představení.
Nehřešme slovem, neberme si nic osobně, nevytvářejme si žádné domněnky a dělejme vše tak, jak nejlépe dovedeme. Takhle jednoduché je znění dohod s podtextem: poznání lásky, vztahů a přátelství, jak je vidí toltécký šaman Don Miguel Ruiz. Jaroslavu Duškovi a jeho kolegům se podařilo vyplnit dvouhodinové představení toltéckým učením, humorem a především pravým poznáním. Úsměv na tváři jde ruku v ruce s úžasem v obličeji během celého vystoupení. Neustálé střídání těchto elementů je skutečně časté. Připravte se na kvanta nových informací, nových pohledů na svět a vůbec na život. Představení tlumočené do českého znakového jazyka.
Režie: Jaroslav Dušek
Hrají: Jaroslav Dušek, Pjer La Š´éz, Alan Vitouš
-
Orchestr posledního dne
Orchestr posledního dne vznikl za účelem zpříjemnění konce světa. Není třeba se bát soudného dne. Ty, co půjdou do nebe, rozesmějeme a ty, kteří půjdou na pekelnou pánvičku, předem rozpálíme, takže by pak neměli prskat. A zatímco ostatní budou stát ve frontě, bude se z hudebního pavilonu linout taneční hudba Orchestru posledního dne.Orchestr je složen pouze z vynikajících hudebníků a performerů, kteří se ve svých domovských kapelách připravují na svoje jedinečné vystoupení na konci budoucnosti. Zdokonalují svoji dokonalost, aby ji pak uplatnili ve chvíli, kdy to nebude nikdo čekat. Přijďte se podívat na hru hlasivkových svalů a vazů, koncert hbitých prstů a retů… na krásné ženy a muže s příslibem. Přijďte si poslechnout písně, které vás nenechají na pochybách.
Pavel Fajt Drum Trek
Jeden bubeník na podiu, velká bicí souprava, “zvukový kruh”, elektronika, loopy groovy, celokapelový zvuk.
Vážná hudba, šamanský rituál, láskyplná muzikoterapie.
Pavel Fajt je český neortodoxní bubeník a avantgardní muzikant. Když se dnes kdekoliv ve světě řekne česká muzika, každému vytane na mysli i jméno Pavla Fajta. Bezesporu posunul vnímání i charakter hudby o kus vpřed. Byl hostem prestižních světových festivalů a scén v Evropě i zámoří. V současnosti hráč na bicí nástroje mezinárodni jazzové formace Mia Zabelka Trio, a jiných bubenických projektů /DrumTrek Autopilote (bubenický skupinový projekt 2010)/. Nejvíce proslul spoluprací s Ivou Bittovou, se kterou vytvořil v roce 1984 duo, které oslovilo posluchače i kritiku jak v tehdejším Československu, tak i v celé Evropě a zámoří (desítky koncertů v Evropě i USA). Vrcholem byla deska Bittová & Fajt, v anketě časopisu Rock&Pop
hodnoceno čtenáři i publicisty jako jedno z nejlepších LP desetiletí. Další nahrávky Ivy Bittové Fajt hudebně produkoval.
